(TRUMPETER - 1/48)
Tento MiG-21-F-13 byl dodán v dubnu 1966 k 1.slp v Českých Budějovicích. V listopadu 1979 obdržel toto experimentální schéma, pravděpodobně v době svého působení u 4.slp v Pardubicích. Dolétal u 5.slp v Líních, poslední let měl 6. 6. 1989. Vyřazen byl v červenci 1990 v Trenčíně, kde se stal součástí tamního muzea. Po jeho přestěhování je majetkem VHÚ Piešťany.
Koncem druhé světové války se stala moderním zbarvením vojenských letadel přírodní barva kovu. To mělo samozřejmě svou výhodu v nižší hmotnosti a a aerodynamickém odporu, v neposlední řadě to bylo i levnější. V Československu bylo vždy zkostnatělé myšlení vojenských pánů a proto byly všechny světové novinky zaváděny pomalu a leckdy i pozdě. Proto byla v Československu po druhé světové válce nejprve letadla uniformě zbarvená khaki shora a bleděmodrá odspodu. Přesto už ve čtyřicátých letech prosakovaly "módní trendy" a některá letadla už byla nastříkána stříbrnou barvou nebo přírodní barvě kovu. Ale byla to jen letadla cvičná nebo spojovací, občas některé předváděcí. S příchodem proudových letadel byla všechna letadla v barvě kovu. Letadlům stříbrné zbarvení slušelo a navíc přírodní kov se dobře udržoval v hezkém stavu. Při lokálních konfliktech na středním východě se však ukázalo, že maskování má stále svůj význam a kovový povrch nebyl tím pravým zbarvením pro vojenská letadla. Československé letectvo v celé své historii nepřikládalo kamuflážím nějaký zvlášť velký význam, respektive se v něm projevovaly jen zahraniční vlivy. Proto je celkem překvapivé, že koncem šedesátých let si MNO zadalo vlastní vývoj nových nátěrových hmot. Od nich nejen požadovalo ztíženou vizuální identifikaci, ale nově i snížené vyzařování v infračerveném spektru, tedy tepelné vyzařováním, kterým se letadla odhalují vůči samonaváděcím raketám. Velmi dlouho se tradovalo, že tato barva způsobovala absorpcielektromagnetické záření, se kterým pracují radiolokátory. To nebyla pravda a vůči elektromagnetickému záření neměl tento nátěr žádný přínos. Vývoj pod krycím názvem LERAN probíhal ve Výzkumném ústavu nátěrových hmot v Praze ve spolupráci s VVÚ Vyškov. Výsledkem byla syntetická nátěrová hmota S-2125. Slovo LERAN je pravděpodobně zkratka se slov LEtecký RAdiační Nátěr. - radiační ne ve smyslu radioaktivity, ale vyřazování v infračerveném oblasti. Bylo vyvinuto těchto šest kamuflážních odstínů: 1303 - světlešedá; 2103 - písková; 2803 - hnědá; 5703 - tmavozelená; 5303 - střední zelená; 1703 - šeď tmavá. Výroba byla zahájena v poloprovozu přímo ve Výzkumném ústavu nátěrových hmot, ale pravděpodobně ne ve všech odstínech. Nakonec se pro letadla a vrtulníky používaly jen dva odstíny: 5303 - střední zelená a 1703 šeď tmavá. Tyto dva odstíny byly vybrány i s možným ohledem na relativně nové zbarvení polního stejnokroje vz. 60, které byly v podobných odstínech. .